Je pravdou, že v seizmicky aktivních oblastech byla ve dvacátém století zavedena povinnost stavět veškeré budovy ze železobetonu. Například v Řecku či Turecku nenajdete žádnou cihlovou novostavbu. I přes tato preventivní opatření jsou stále pohyby zemských desek velmi nebezpečné. Proto vlády všech zemí, kde jsou zemětřesení častým jevem, vynakládají velké prostředky na prevenci, která je zaměřená především na včasné varování obyvatel.
Čidla reagující na pohyb země, se využívají již dvě stě let, ale i přes mohutný technologický vývoj nedokáží včas předpovídat. Pouze přesně měří sílu tohoto přírodního úkazu.
Jednou z cest, jak se naučit včas registrovat blížící se pohromu, je studium účinků.
Například platí, že pokud v seizmicky aktivní zóně nebylo již nějaký čas zemětřesení, určitě brzy přijde. Čím větší je doba mezi jednotlivými zemskými pohyby, tím větší magnitudo lze příště očekávat.
Co vědci sledují?
· Seismické hiáty, což jsou místa v seizmicky aktivních zónách, kde se neprojevuje žádná seismická aktivita. V těchto oblastech je velmi pravděpodobné, že tu lze očekávat velké pohyby zemských desek.
· Hladinu spodní vody, která umí vypovídat o napětí v horninách, které podzemní vodu vytlačují k povrchu. Proto jsou velice pečlivě sledovány všechny prameny v seizmicky aktivních oblastech.
· Změny elektrického odporu půdy, který se společně s magnetickým polem mění před zemskou aktivitou.
· Chování zvířat, kdy je běžné, že psi štěkají a vyjí, pandy naříkají, slepice prchají z hřadů, krysy a myši opouštějí své nory či ryby v rybníce vyskakují.
· Obsah radonu v půdě, který stoupá s blížící se změnou pohybu zemské kůry.
Nejmodernější metody předpovědi využívají přesných měření pohybů země, které naznačují napětí v horninách. K tomu se využívají především laserové dálkoměry. Ty dokáží detekovat i velmi nepatrné deformace. Data z těchto přístrojů jsou analyzována v superpočítačích a díky tomu umí vědci varovat obyvatele i s předstihem několika dní. Nedokáží ovšem přesně odhadnout místní magnitudo.
