Komentář Václava Klause ml. k vydanému politickému programu vzbuzuje rozpaky, prý není psán pro vědce a lobbisty, ale tak, aby mu rozuměla i paní poštmistrová. Neměla by se paní poštmistrová urazit? Nebo se má naopak těšit, že konečně někdo něco napsal i pro ni? To už nechme na ní. Václav Klaus ml. je mistrem ve vzbuzování rozpaků. Před posledními parlamentními volbami usiloval ještě v barvách ODS o zařazení na pokud možno horní pozici kandidátky. Už jeho návrat do ODS tehdy vzbuzoval u členské základny rozpaky, natož jeho kandidatura. V ODS byl považován za neřízenou střelu, ale zároveň za známou osobnost, která může přinést ve volebním klání kýžené hlasy.
Obě definice se stoprocentně potvrdily. Václav Klaus ml. získal v parlamentních volbách v roce 2017 absolutně nejvyšší počet hlasů ze všech kandidátů ODS, zhruba o devět tisíc více, než předseda Petr Fiala a zhruba o osm tisíc více než možná nejúspěšnější politička občanských demokratů poslední doby Jana Černochová a přesně podle předpokladů se nepřestal politicky projevovat po svém, mnohdy v příkrém rozporu s politikou své strany. Rozpaky nepolevovaly, vedení ODS mělo neustálou honičku, jak v médiích vysvětlovat Klausovo solitérství. Bylo jen otázkou času, kdy a jakou formou se cesty ODS a zlobivého pedagoga rozejdou.
Od pravdy daleko nebude následující úvaha. Václav Klaus ml. potřeboval zaběhnutý politický subjekt, který mu není až tak ideově cizí a u kterého jsou dostatečné záruky, že překročí ve volbách nutnou pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny k tomu, aby prorazil do vyšší politiky. Členství v ODS si již vyzkoušel a pro svůj návrat do lůna strany mohl cítit kromě rozpaků i značnou podporu. Po svém volebním triumfu, který možná ani neočekával, ale který mu zvedl sebevědomí natolik, že přestal usilovat o postupné přestavění strany k obrazu svému (jeho otce), se rozhodl k vybudování vlastního politického subjektu. Zbývalo vyřešit, jakou formou s členstvím v ODS skoncuje. Dobrovolný odchod by mohl potvrdit, že do strany se vrátil účelově pro realizaci svých plánů. Proto neúnavně plnil stranický pohár rozpaky, které se postupně měnily v neřešitelnou kontroverzi, až pohár přetekl a vedení ODS nezbylo, než dát renegátovi kopačky. I toto rozhodnutí vzbudilo v řadách členů a sympatizantů, co jiného, než rozpaky. Václavu Klausovi ml. se otevřela cesta k vlastnímu projektu.
Smyslem této úvahy není komentovat nebo posoudit politické směřování a program Klausova hnutí Trikolora. Veškerá líbivá rádoby moudrá slova a sliby v jakémkoli politickém programu ztrácejí věrohodnost, když je zaštiťují nevěrohodné osoby. Zda je Václav Klaus ml. politicky věrohodnou osobou, si každý musí vyhodnotit sám.